Ludmila | 6.10.2017
Dobrý den,
dozvěděla jsem se, že můj kolega v zaměstnání, který pracuje na identické pozici jako a má minimálně stejné nebo dokonce prokazatelně menší pracovní úspěchy (počet klientů, počet a výše zakázek), bere za svoji práci znatelně vyšší mzdu než já. Jsem odhodlaná to s vedením řešit, ale nemám žádné důkazy, vím to jen z dosledu, ale je to určitě pravda. Před časem jsem zaslechla něco o obráceném důkazním břemenu, že když se jedná o diskriminaci na základě pohlaví, tak u případného soudu bych nemusela tuto situaci dokládat já, ale naopak by musel zaměstnavatel doložit, že v otázkách mezd přistupuje ke všem stejně. Je to pravda? Kde je toto ustanovení v našem právní řádu obsaženo? Chtěla bych tím posílit svoji vyjednávací pozici s vedením, ale nevím, na jaký předpis se mám přesně odkázat. Nikde se mi to nepodařilo konkrétně dohledat.
Předem děkuji za informaci,
Ludmila
Odpověď:
Dobrý den,
za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele podle § 110 zákoníku práce stejná mzda. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce. Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce.
Diskriminace v pracovněprávních vztazích (včetně odměňování) z důvodu pohlaví je zakázána zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon).
Pokud prokážete, že zaměstnavatel poskytuje některým zaměstnancům pracujícím na stejné nebo podobné pozici vyšší mzdu než Vám, bude muset zaměstnavatel v případném soudním sporu prokázat, že rozdíly v odměňování jsou oprávněné, a tudíž že se diskriminace nedopouští. Toto je upraveno v § 133a občanského soudního řádu.
Eva Fialová
