při výpočtu odstupného
15.3.2006 | při výpočtu odstupného
Zaměstnavatel se mnou ukončil PP dohodou pro nadbytečnost-§46 1c)ZP.Odstupné vypočetl z tarifní mzdy 18 220,-Kč/12.plat.tř.,8.tar.st./Odstupné vypočetl tak,že pravděpodobnou mzdu 18 220,- vydělil fondem prac.dnů srpna 05 a násobil dlouhod.průměr.měsíč.fondem prac.dnů-21,74,čímž prý získal pravděpodobný výdělek 17 223,-Kč,což násobil dvěma pro odstupné dle zákona.Protože PP byl ukončen ihned po skončení RD-neplaceného volna z důvodu péče o dítě do 4let věku,neodpracovala jsem ani den.Zaměstnavatel odstupné vypočetl jako průměrný výdělek za měsíc,v němž byl ukončen PP/rod.volno skončilo 28.8.,PP byl ukončen k témuž dni./
Dle §17 Zákona o mzdě měl vyjít z pravděpodob.výdělku.Pokud se rozhodl pro průměr.výdělek,který však nespočetl z předchozího kalend.čtvrtletí,ale pouze ze srpna,dospěl k částce,která mě značně poškodila,neboť jsem nedosáhla ani tarifní mzdy,kterou bych byla dostala,kdyby mi umožnil nástup do práce.
Po konzultaci na MPSV s Mgr.Maršíkem sdílíme stejný názor,že mě zaměstnavatel poškodil.Ten však dělá mrtvého brouka.Obzvláště smutné je použití dlouhodobého prům.měsíč.fondu pracovních dnů-21,74.Ten se dnes již nepoužívá v souladu s §17Zákona o mzdě,protože fond pracovní doby je v každém kalendářním roce jiný,nikoliv konstantní jako před rokem 1989.
Prosím o radu,jak měl zaměstnavatel odstupné správně vypočítat.Zda je v případě neodpracovaných ani 22 dnů správná pouze možnost pravděpodobného výdělku ,anebo zda mohl použít i průměrný výdělek a z jakého rozhodného období a z jakých částí platu.Před nástupem na MD jsem měla i vysoké osobní ohodnocen.Podle směrnic EU nesmí mít mateřství diskriminační vliv při návratu,což se v mém případě stalo/o psychickém nátlaku a zastrašování,abych odešla sama bez odstupného,se nerozepisuji,výpočtu odstupného předcházel a projevil se i v něm./
Děkuji.A.T.J.
Odpověď:
Dle ustanovení §46 odst. 1 ZP může dát zaměstnavatel výpověď zaměstnanci, stal-li se vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nadbytečným. V těchto případech náleží zaměstnanci po skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, není-li v kolektivní smlouvě stanoveno pro zaměstnanci výhodněji.
Zcela jednoznačně vám tedy ze zákona náleží odstupné ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Kategorie "pravděpodobný" výdělek tedy nemůže být v daném případě podkladem pro výpočet odstupného.
Pro konkrétní vyčíslení výše odstupného bychom potřebovali znát konkrétnější informace, jejich výpočet však přesahuje rámec této pracovní poradny.
Byla-li dána výpověď pro nadbytečnost, je zaměstnavatel zároveň povinen ve spolupráci s příslušným orgánem státní správy účinně pomáhat tomuto zaměstnanci při získání nového vhodného zaměstnání, při výpovědi dané osamělé zaměstnankyni trvale pečujícímu o dítě mladší 15 let je povinen zaměstnancům nové vhodné zaměstnání zajistit. V tomto případě výpovědní doba skončí teprve tehdy, až zaměstnavatel tuto povinnost splní, pokud se se zaměstnacem nedohodne jinak.
Naše právní poradna je však určena osobám diskriminovaným na trhu práce a Vy se ve Vašem dotazu o jednání zaměstnavatele, které by mohlo takové znaky vykazovat zmiňujete jen okrajově. Vyvolával-li však na Vás zaměstnavatel nátlak, abyste odešla z uvedeného místa v souvislosti s Vaším nástupem po mateřské dovolené, pak by jeho jednání mohlo skutečně být diskriminačním vůči Vám v souvislosti s výkonem mateřského poslání. V tomto případě máte nárok i na náhradu újmy, která Vám byla jeho jednáním způsobena. Její výše však není odvislá na odstupném.
Ivana Spoustová
