Kateřina L. | 1.12.2012 22:54:06
část II:
Tohoto kamaráda údajně sami oslovili z důvodu nějakého doporučení. Za diskriminaci považuji zejména to, že práci získal i přes to, že má v médiích kratší manažerskou praxi (je mladší o tři roky a po většinu kariéry působil jako řadový redaktor), nemá vystudovaný žádný mediální obor (je vystudovaný historik) a navíc jsem ani nebyla pozvaná k pohovoru, po němž by bylo možné říct, že např. osobnostně nevyhovuji apod. Předpokládám, že jsem ani nedostala šanci z toho důvodu, že jsem žena, je mi 31 let a přesto nebo právě proto, že v životopise neuvádím svůj rodinný stav ani děti, se předpokládá, že brzo z práce odejdu na mateřskou nebo budu s malými dětmi často doma, pokud už je mám. Skutečnost je taková, že mám dva syny (jeden má tři roky, druhý čtyři měsíce). O práci jsem se ucházela jako těhotná. Pokud se toto mohli potenciální zaměstnavatelé doslechnout (mediální rybníček je malý), mohlo se navíc jednat o diskriminaci z důvodu těhotenství. Svůj stav jsem sice sama nikde neuváděla, ale pokud bych byla pozvaná k pohovoru, samozřejmě by to vyšlo najevo a dostala bych šanci mimo jiné mluvit i o tom, jak jsem v Sedmičce pracovala na plný úvazek současně s první mateřskou dovolenou (díky spolehlivé chůvě) a nijak tato skutečnost můj pracovní výkon nesnižovala. Naopak jsem byla vždy hodnocená svým nadřízeným nadprůměrně. S takovýmto diskriminačním jednáním se nesetkávám poprvé. V posledním roce jsem několikrát žádala o práci, kde naprosto odpovídala má kvalifikace nebo i převyšovala požadavky uvedené v inzerátu a ani jednou jsem nedostala odpověď nebo pozvání k pohovoru. Teď jsem na mateřské, ale hrozím se toho, že za dva roky budu bez šance najít práci. Ráda zašlu na vyžádání životopis i některý z motivačních dopisů, abyste mohli posoudit, zda nemůže být chyba na mé straně.
S přátelským pozdravem, Kateřina.
Odpověď:
Dotaz byl již zodpovězen.
Eva Fialová
