Máta | 23.4.2016 19:02:12
Dobrý den,
prosím Vás o pomoc v této věci: pracuji jako učitelka na střední škole (již 15 let na jedné). Vždy jsem svou práci dělala s láskou a svědomitě a věnovala té "své" škole maximum svého času a energie. Nyní mám 2 děti (ve věku 9 a 7 let) a musím tedy své síly a čas dělit mezi práci a rodinu. Už druhým rokem jsem ve škole nicméně nucena pracovat přesčas (momentálně 25 hodin týdně), podobně jako má druhá kolegyně, která učí stejný předmět jako já. Už cca od února písemně i ústně žádáme vedení naší školy, aby zajistilo na příští školní rok další sílu tak, abychom nemusely učit stále narůstající přesčasové hodiny (otevřeli jsme nový obor, hodin přibývá) V zákoníku práce jsem našla paragraf, podle kterého má zaměstnanec s dítětem do 15 let věku nárok na úpravu pracovní doby směrem k nižšímu počtu hodin. Já nežádám ani úvazek snížený, žádám jen ten, na který mám podle pracovní smlouvy (na dobu neurčitou) nárok, t. j. 21 hodin přímé výuky týdně. Vedení školy nicméně na naše žádosti příliš nereaguje a z chování ředitele je jasné, že na příští rok dalšího učitele přijímat nechce. V onom paragrafu v zákoníku práce je také uvedeno, že zaměstnavatel nemusí zaměstnanci ohledně upravené pracovní doby vyhovět, pokud mu v tom brání "vážné důvody." Obáváme se, že oním vážným důvodem, kterým se naše vedení zaštítí, bude fakt, že žádného učitele mít nebude - jak by také mohl, když ho nehledá? První část mého dotazu je tedy toto: mám šanci na úspěch, budu-li za těchto podmínek trvat na úvazku, který mám uvedený ve smlouvě?
Druhá část mého dotazu se týká OČR. Momentálně jsem byla nucena zůstat s nemocným dítětem 14 dní doma, využila jsem tedy paragrafu OČR. V tomto školním roce je to potřetí, předtím se vždy jednalo o týdenní absenci. Vedení se to nelíbí a tvrdí, že mi na příští školní rok takto hrozí snížený úvazek (neboli druhý extrém). Ptám se tedy: má zaměstnavatel právo snížit mi z tohoto důvodu úvazek nehledě na pracovní smlouvu?
Moc Vám předem děkuji za odpověď.
Máta
Odpověď:
Dobrý den,
obecně platí, že práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen výjimečně, jde-li o vážné provozní důvody. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad výše uvedený rozsah pouze na základě dohody se zaměstnancem. Celkový rozsah práce přesčas však nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna. Pokud Vás zaměstnavatel nutí do přesčasů nad rámec zákona, upozorněte jej písemně na svá práva. Když bude zaměstnavatel i nadále porušovat své povinnosti, je možné obrátit se na příslušný inspektorát práce (podle sídla zaměstnavatele) s podnětem k šetření.
K Vašemu dotazu na ustanovení § 241 odst. 2 zákoníku práce – podle něj platí, že požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Takovými důvody jsou např. ohrožení nebo přerušení provozu zaměstnavatele. Vy však, jak uvádíte, kratší pracovní dobu nepožadujete.
Co se týká ošetřovného, to náleží maximálně 9 kalendářních dnů (vyplácí se i za soboty, neděle, svátky). Jestliže se dítě uzdraví, a ve škole bude např. jediný den a opět onemocní, můžete znovu čerpat devět dnů ošetřovného. Zaměstnavatel Vám nemůže bez Vašeho souhlasu pracovní dobu zkrátit.
Kateřina Lovitt
