Časté dotazy

bobik | 17.12.2023 

Počítá se maturita na konzervatoři za dokončení studia? Běžně je studium konzervatoře šestileté a zakončené absolutoriem. Školský zákon §89 odst. 1 ale říká o konzervatoři, že "Žáci mohou ukončit vzdělávání také maturitní zkouškou".
Pokud tedy manželka-studentka konzervatoře odmaturuje, následně by pracovala nebo byla OSVČ s nemocenským pojištěním, měla by pak nárok na Peněžitou pomoc v mateřství? (pozn. Zároveň se jedná už o druhou maturitu, na konzervatoř totiž šla po dokončení gymnázia.)
Případně jak dlouho (při započítání studia) si jako OSVČ musí platit nemocenské, a v jaké maximální výši ho může platit, když předtím nepracovala a není tak možnost něco spočítat z vyměřovacího základu? Případně jak dlouho před nástupem na mateřskou by musela být zaměstnaná?

Odpověď:

Dobrý den, pro účely přiznání nároku na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) není rozhodující způsob ukončení studia. Dokážu si představit, že by se způsob ukončení řádného denního studia řešil teprve ve chvíli, kdyby mezi studiem a nástupem do zaměstnání měla Vaše manželka proluku a po dobu trvání této proluky by po Úřadu práce žádala, aby za ní jakožto uchazeče o zaměstnání hradil stát zdravotní pojištění. Nárok na PPM má ta žadatelka, která je v první řadě nemocensky pojištěna. To znamená, že je za ní zaměstnavatelem odváděno pojistné nebo si coby podnikatelka ono pojistné na sociální zabezpečení platí sama. Z tohoto také lze vyvodit, že studenti ve věku do 26 let nemají nárok na PPM, neboť za ně stát platí pouze zdravotní, nikoli sociální pojištění. Druhou obecnou podmínkou nároku na PPM je doba trvání nemocenského pojištění v minimální délce 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku. Pokud by tedy žadatelka pracovala alespoň 270 dnů u zaměstnavatele (příp. více

Kateřina | 21.11.2022 

Dobrý den,
Chtela bych se Vas zeptat, jestli nevite zda je mozne se vratit po konci materske k praci na plny uvazek a zaroven pobirat rodičovskou.
Díky

Odpověď:

Dobrý den,

rodičovský příspěvek je možné pobírat i v případě práce na plný úvazek, jedinou otázkou je, jak bude zajištěna péče o dítě. Do 2 let věku může být dítě v předškolním nebo obdobném zařízení pouze nejvýše 92 hodin měsíčně. Pokud bude péče o dítě zajištěna v domácnosti jinou osobou, nebrání pobírání rodičovského příspěvku nic.

S pozdravem

Gender Studies, o.p.s.

4.5.2022 

Dobrý den,

jsem na rodičovské dovolené s druhým dítětem. Prvnímu dítěti je 5 let, druhému 2,5 roku. Po celou dobu jsem vedená pod zaměstnavatelem, kde jsem pracovala před odchodem na první mateřskou dovolenou. Můj dotaz zní: Pokud z rodičovské nyní plynule přejdu po jejím vyčerpání na nemocenskou z důvodu třetího těhotenství, budu mít stejný nárok na mateřskou, jako u prvního dítěte?

Děkuji.

Odpověď:

Dobrý den,

pokud vám nárok na peněžitou pomoc v mateřství vznikne ke dni, kdy předchozí (u vás tedy druhé) dítě nedosáhne ještě věku 4 let, bude se vyměřovací základ brát stejný, jako u tohoto předchozího dítěte, i peněžitou pomoc v mateřství tak obdržíte ve stejné výši. Podmínkou je trvání stejného zaměstnání, pokud se na tom nic nezměnilo, měla byste tedy mít mateřskou stejnou. Toto je upraveno ustanovením § 19 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění.

S pozdravem

Gender Studies, o.p.s.

Daniela  | 10.4.2022 

Dobrý den, potřebují poradit, mám se vrátit po RD do práce, ale zjistila jsem, že se během RD změnil zaměstnavatel, žádná výpověď mi nepřišla, takže jsem stále někde zaměstnaná, mám smlouvu na dobu neurčitou, musí mě přijmout současný zaměstnavatel? Jsem znovu těhotná, do 3 měsíce mi gynekolog napíše PN kvůli zdravotním problémům, komu mám tedy neschopenku předat a následně nastoupit do práce, než půjdu má mateřskou? Současný zaměstnavatel mi tvrdí, že si to mám sama vyřídit s bývalým zaměstnavatelem, že oni pro mě místo nemají. Jedná se o obchod s potravinami, adresa i práce je pořád stejná, majitel objektu se pořád bývalý zaměstnavatel, současný je u něj v nájmu, všechny spolupracovnice dostaly nové smlouvy. V práci ani nevědí jak to mají řešit, mám si to vyřídit sama, že to je můj problém.

Odpověď:

Dobrý den,

v první řadě záleží na tom, jakým způsobem se Váš zaměstnavatel změnil. Předpokládám, že šlo o převod činnosti zaměstnavatele nebo jeho části ve smyslu § 338 zákoníku práce a následujících. V takovém případě přechází práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů plně na nového zaměstnavatele. To by znamenalo, že pokud zaměstnavatel původní "prodal" i Vás, pak všechny záležitosti řešíte se zaměstnavatelem novým. V případě, že se bude vyhýbat plnění svých povinností, je možné ho upozornit na možný postih ze strany Státního úřadu inspekce práce.

S pozdravem

Gender Studies, o.p.s.

Rendys | 4.10.2021 

dobrý den,
jako pedagogický pracovník, pracující na vedoucí pozici, jsem podal výpověď. S ředitelem školy jsme se domluvili na výpovědi dohodou s měsíční výpovědní lhůtou. Ještě tentýž měsíc, než začala platit výpovědní lhůta, jsem výpověď písemně odvolal ze zdravotních důvodů. Ředitel školy mi sdělil, že mi výpovědní lhůtu nechá běžet s tím, že potom se mnou sepíše novou pracovní smlouvu na pozici učitele a doplní ji jmenovacím dekretem na pozici vedoucího pracovníka. Své jednání odůvodňuje tím, že při kontrole bylo škole vytknuto, že mají někteří zaměstnanci v pracovní smlouvě jmenované pozice vedoucích a zástupců ředitele. Má právo takto ředitel jednat? Jmenovacím dekretem může ředitel kdykoliv zaměstnance z pozice vedoucího odvolat. Jsem přesvědčen, že bych měl dále pokračovat ve stávající smlouvě. Může mne ředitel vyhodit z pracovního poměru, pokud nebudu chtít podepsat novou pracovní smlouvu a budu trvat na stávající?
Děkuji za odpověď

Odpověď:

Dobrý den,

výpověď dohodou zákoník práce nezná. Pokud jste podal výpověď sám, pak podle ustanovení § 50 odst. 5 může být odvolána pouze se souhlasem druhé smluvní strany; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být písemné. Pokud byla uzavřena dohoda o skončení pracovníjho poměru, tak to je opět dvoustranný právní akt, k jehož změně nebo odvolání je potřeba souhlasu obou stran. Váš zaměstnavatel tedy nemusí Váš krok akceptovat.

S pozdravem

Gender Studies, o.p.s.

Alena | 21.9.2021 

Zaměstnanec je v současné době na RD s druhým dítětem do tří let věku dítěte. Manželka - OSVČ je těhotná potřetí. Zaměstnanec by se měl vrátit do zaměstnání 12.3.2022 v této době bude již třetí dítě narozené a manželka bude pobírat nejspíše PPM nebo rodičovský příspěvek od narození dítěte. Můj dotaz zní může mě zaměstnanec požádat o čerpání rodičovské dovolené s třetím dítětem od jeho narození nebo až po uplynutí 6 týdnů po porodu? Byl by z hlediska zdravotního pojištění státním pojištěncem? Možná by se nemusel vracet zpět do zaměstnání a pokračoval by v další rodičovské dovolené? Tím by se nám vyřešil problém se zástupy. Děkuji za odpověď

Odpověď:

Dobrý den,

tuto problematiku upravuje zejména ustanovení § 196 zákoníku práce, podle kterého otci dítěte náleží rodičovská dovolená od narození dítěte. Z § 7 odst. 1 písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění pak vyplvá, že státním pojištěncem je mj. osoba na rodičovské dovolené. Domnívám se, že nic nebrání tomu, aby zaměstnanec plynule přešel na RD se třetím dítětem, pochopitelně pokud o to požádá.

S pozdravem

Gender Studies, o.p.s.

Petr | 12.5.2021 | Mzda po skončení pracovního poměru

Dobry den,
Ukončil jsem se zaměstnavatelem pracovní poměr. Zaměstnavatel mi nechce vyplatit variabilní složku. Ve mudovem výměru je uvedeno, ze mi bude vždy 25 v měsíci stanovovat za co bych měl variabilní složku dostat. To zaměstnavatel neučinil a nyní mi ji nechce vyplatit. Mám i tak na ni nárok? Děkuji za odpověď

Odpověď:

Dobrý den,

i z judikatury vyplývá, že pokud jste splnil podmínky pro přiznání pohyblivé složky mzdy, stává se nárokovou a zaměstnavatel má povinnost vám ji vyplatit, i pokud byste byl ve výpovědní lhůtě nebo v době, kdy se výplata za daný měsíc provádí, už by váš pracovní poměr netrval. Pokud tak zaměstnavatel neučiní, můžete to po něm vyžadovat jako dluh, případně uvědomit Inspekci práce.

S pozdravem

Gender Studies, o.p.s.

zana | 30.4.2021 | Rozdílné odměňování

Dobrý den,nastoupila jsem na pozici HR a GA assistant, ve zk.době byl můj nadřízený ukončen na hodinu a já přebrala veškeré povinnosti po něm(pod příslibem zvýšení platu). Již dva roky tuto pozici zaštiťuji ku spokojenosti vedení, nicméně zvyšování platu se dostavilo ale ne jak bylo přislíbeno, s tím že za půl roku (což bylo září 2020)by se zvyšování mohlo znovu prodiskutovat- to se nestalo. Nyní kdy probíhá roční růst mezd celé firmě mi bylo řečeno že mě se to týkat nebude jelikož mi byl plat zvyšován minulý rok(vedení ovšem zapomíná že jsem přebrala funkci manažera). Podotýkám funkce mi na manažera změněna nebyla, pouze na specialistu. Nyní byl zaměstnán muž, který odpovídal na inzerát asistent HR, kterého přijmuli a dali mu okamžitě po nástupu vyšší plat než mě a pozici manažer HR a GA. Můj nový "nadřízený" nemá ponětí co má dělat, vše mu musím říkat a vysvětlovat a pořád dělám vše co se GA(general affairs)týče. V naší firmě nejsem jediná s tímto problémem kdy s muži a ženami se nezachází stejně. Bez ohledu na pracovní výsledky žen ve firmě, není žádná žena ani po letech působení ve firmě na vyšší pozici a ve stejném či zdánlivě podobném platovém ohodncení. více

Odpověď:

Dobrý den, Vás zaměstnavatel má ve vztahu k odměňování jednotlivých zaměstnanců a zaměstnankyň několik povinností, zejména povinnost zajistit rovné zacházení ve smyslu § 16 zákoníku práce. Dále je zde ustanovení § 110 zákoníku práce, kde se uvádí, že za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody. Z Vašeho dotazu vyplývá, že zaměstnavatel na dodržování těchto ustanovení nedbá. Doporučujeme podat písemnou stížnost k zaměstnavateli, kde uvedete a pokud možno doložíte všechny své výhrady, ze kterých vyplývá, že při stanovení výše vaší mzdy nebylo postupováno srovnatelně s jinými zaměstnanci a nebyla zohledněna její náročnost, jak zákon předpokládá. Můžete zaměstnavatele rovněž upozornit, že za nedodržení právních povinností by mu hrozila sankce od Inspekce práce. více

Petra | 7.3.2021 | Podpůrný program

Dobrý den. Pracuji v oddělení lidských zdrojů ve středně velké organizaci, která má ve vedení nepoměrně málo žen. Chtěli bychom zřídil vzdělávací skupinu/pool pro ženy, které by rozvíjely své schopnosti a zvýšily šanci na získání vedoucí pozice. Ale nejsem si jistá, jestli to takto lze s ohledem na princip rovného přístupu ke vzdělání/kariérnímu růstu. Je to možné? Můžeme vyhlásit přípravu takového uskupení a zahájit nábor z řad zaměstnaných žen v naší firmě? Není to napadnutelné jako diskriminace mužů nebo i jiných osob, které mohou být také nějak znevýhodněny? Předem děkuji za odpověď.

Odpověď:

Dobrý den,

antidiskriminační zákon umožňuje přijmout určitá přiměřená a dočasná opatření sloužící k vyrovnání znevýhodnění některých skupin, např. žen, aniž by tato opatření byla považována za diskriminační. Jelikož s ohledem na fungování genderových stereotypů, segregaci pracovního trhu i nerovné rozdělení domácích povinností bývá v praxi přístup žen k rozvoji a zvýšení jejich profesních kompetencí aložitější, takový program, jaký popisujete, bývá jedním z často využívaných nástrojů jejich podpory. Z hlediska antidiskriminační legislativy by s tím neměl být žádný problém.

S pozdravem

Gender Studies, o.p.s.

Majka | 25.1.2021 

Dobrý den,
ráda bych se zeptala na situaci dvou pracujících rodičů, kdy jeden je v zaměstnaneckém poměru a druhý je OSVČ. Je výhodnější, aby rodičovský příspěvek pobíral OSVČ partner, nebo je to jedno? Tj. zda pro něj plynou nějaké výhody na sociálním nebo zdravotním. Předem díky moc za odpověď. MP

Odpověď:

Dobrý den,

pokud OSVČ pobírá rodičovský příspěvek, může samostatnou výdělečnou činnost nahlásit jako vedlejší a odvody jsou pak nižší, než když je hlavní. Zaměstnaná matka může i bez čerpání RP nastoupit na rodičovskou dovolenou. Pokud nebude mít v té době žádný příjem, sociální a nemocenské pojištění se neodvádí, zdravotní hradí po dobu rodičovské dovolené stát.

S pozdravem

Gender Studies, o.p.s.

Nora K.  | 30.10.2020 | Dřívější návrat z rodičovské dovolené

Dobrý den,
jak nakládat s dohodnutou délkou rodičovské dovolené? Tj. pokud jsem udala délku 2 let na rodičovské, mohu tuto dobu prodlužovat celkem bez omezení, ale pokud se chci vrátit dříve - tak zkracovat lze pouze se souhlasem zaměstnavatele? Nebo to není takto dáno a je to spíše praktické doporučení?

Díky

Odpověď:

Dobrý den,

zákoník práce změny původně dohodnuté rodičovské dovolené výslovně neupravuje a nelze z něj dovodit nárok na souhlas zaměstnavatele s dřívějším návratem, než jak bylo uvedeno v původní žádosti. Vzhledem k tomu, že s rodičovskou dovolenou jse i pro zaměstnavatele spojeny různé organizační záležitosti, zejména kvůli zajištění zástupu, lze mít za to, že dřívější návrat je nezbytné s ním dohodnout.

S pozdravem

Gender Studies

Gender Studies, o.p.s.

Klára Zet | 28.6.2020 

Dobrý den,
mám dotaz, jak je to s držením pracovního místa během mateřství v rámci vysokých uměleckých škol. Projdu konkurzem, mám dobu určitou, zjistím, že jsem těhotná. Do nástupu na mateřskou je mi to jasné, ale pak pokud se chci vrátit zas učit, mohu? A kdy nejdříve? A musí mi to zaměstnavatel - škola umožnit?
Díky moc

Odpověď:

Dobrý den, jedna věc je okamžik návratu, druhá věc je pracovní místo, na které se vracíte. Pokud byste se chtěla vracet během mateřské dovolené a peněžitou pomoc v mateřství dále čerpat, není to možné na totéž místo, ze kterého tu mateřskou čerpáte. Pokud se budete vracet hned po skončení mateřské, musíte být zařazena na totéž místo, ze kterého jste odcházela. Pokud byste se chtěla vracet později než po vyčerpání mateřské a čerpat alespoň nějakou dobu rodičovskou, pak je zaměstnavatel povinen Vám rodičovskou dovolenou poskytnout v délce, o jaký si požádáte, nejdéle do 3 let věku dítěte. Žádost můžete i zmenit. Otázkou je ale místo - zde má zaměstnavatel povinnost Vás zařadit na místo podle sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě. Je tedy rozhodující, co je zde uvedeno, a jestli je to tak podrobně sjednáno, že jde jen o jedno místo, nebo je to širší druh práce, do kterého se vleze více pracovních pozic. více

Eva | 5.4.2018 | mateřská dovolená, rodičovská dovolená

Jsem v pátém měsíci těhotenství. Na jaké dávky mám nárok? Kdy můžu odejít na mateřskou?

Odpověď:

Dobrý večer, Evo! Děkujeme za Váš dotaz. Problematice mateřské a rodičovské dovolené se věnuje zákoník práce (262/2006 Sb.). V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů (u 2 a více dětí 37 týdnů). Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku 6 týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku 8 týdne před tímto dnem. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu (§ 195 odst. 1, 2, 5). Na mateřskou dovolenou obvykle navazuje rodičovská dovolená, kterou musí zaměstnavatel poskytnout na žádost matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. (§ 196) více

5.4.2018 | Obtěžování na pracovišti

Dobrý den, kolegové v práci často vypráví erotické vtipy nebo mají připomínky na moje oblečení, postavu. Je mi tam velmi nepříjemně, můžu se nějak bránit?

Odpověď:

Dobrý den, Dano! Děkuji za dotaz. Chováním, které popisujete, se kolegové pravděpodobně dopouštějí obtěžování případně i sexuálního obtěžování. Podle antidiskriminačního zákona (198/2009 Sb.) je (sexuální) obtěžování formou diskriminace (§ 2 odst. 2) Obtěžováním se rozumí nežádoucí chování související s tzv. diskriminačními důvody (tj. např. pohlaví, sexuální orientace), jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů. Sexuálním obtěžováním je výše uvedené chování, pokud má sexuální povahu. (§ 4 odst. 1 a 2). více

Carmen | 5.4.2018 | pay gap

Dozvěděla jsem se, že kolega na stejné pozici a za stejnou práci dostává vyšší mzdu. Je to v pořádku? Jak se mohu bránit?

Odpověď:

Dobrý den, Carmen. Děkuji Vám za dotaz. Podle § 16 zákoníku práce (262/2006 Sb.) jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Za stejnou práci stejné hodnoty zaměstnancům jednoho zaměstnavatele přísluší stejná odměna (§ 110). Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce. Zde je rozdíl mezi platem vás jako ženy a vašeho kolegy – muže, mohlo by tedy jít o diskriminaci na základě pohlaví podle antidiskriminačního zákona (198/2009 Sb.). více

Benjamin | 5.4.2018 | Diskriminace v inzerátu?

Je možné v inzerátu nabízet místo jen ženám (jen mužům), nebo je to diskriminace?

Odpověď:

Dobrý den, Benjamine! Děkuji za otázku. Právo na zaměstnání a s ním spojený zákaz diskriminace upravuje především Zákon o zaměstnanosti (435/2004 Sb.), tzv. Antidiskriminační zákon (198/2009 Sb.) a Zákoník práce (262/2006 Sb.). Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů (§4 odst. 2 zákona o zaměstnanosti). Diskriminační nesmí být ani nabídky zaměstnání (§ 12 zák. o zam.). více

Andrea | 5.4.2018 | Zkrácený úvazek

Dobrý den, budu se vracet do práce po rodičovské dovolené. Kvůli péči o děti bych chtěla požádat o zkrácený úvazek. Jakým způsobem o to mám požádat, musím to udělat nějakou dobu dopředu? Musí mi zaměstnavatel vyhovět a jak lze postupovat, pokud mi kratší úvazek neumožní?

Odpověď:

Dobrý den! Děkuji za Váš dotaz. Zákoník práce (262/2006 Sb.) poskytuje ochranu zvláštním skupinám zaměstnanců, jednou z nich jsou zaměstnanci a zaměstnankyně pečující o děti. Podle § 241 je zaměstnavatel povinen při zařazování do směn přihlížet k potřebám zaměstnankyň (zaměstnanců) pečujících o děti (§ 241 odst. 1) a na žádost zaměstnankyně (zaměstnance) pečující o dítě mladší 15 let, musí umožnit kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody (§ 241 odst. 2). Kratší pracovní dobou je jakákoli pracovní doba kratší než stanovená týdenní pracovní doba ve smyslu § 79 – tzn. většinou 40 hodin týdně. Kratší pracovní doba může být rozvržena na všechny nebo jen na některé pracovní dny.  více

 

 

 

loga esf a oplzz
původní verze poradny: http://www.rovneprilezitosti.cz/oldweb/poradenstvi.php, http://www.rovneprilezitosti.cz/oldweb/info.php
© 2011; Gender Studies. Webhosting, webdesign & publikační systém TOOLKIT - econnect