Zodpovězené dotazy

Zobrazit dotazy podle typu:	V průběhu prac. poměru Přístup k zaměstnání, vzdělání, bydlení, službám č... Spojená s mateřskou/rodičovskou Spojená s odměnou za práci Sexuální obtěžování

Věra | 19.1.2017 17:51:06 

Dobrý den, pracuji jako učitelka, p mateřské jsem při přebírání platových dekretů opakovaně upozorňovala (bohužel ústně), že délka praxe je podle mne chybná. Byla jsem vždy odbyta, že jsou roky krácené, protože jsem studovala. Až letos jsem se nedala a účetní opravdu našla chybu - délku praxe jsem měla cca o 2,5 kratší (místo skutečného nástupu z mateřské (3. dítě) mi počítali datum 3 let dítěte. Účetní mi ihned doplatila 26 tisíc (poslední tarifní skok před 2 lety). Chyba se však táhla 10 let, tj. je tam další tarifní stupeň, který mi byl přiznán později. žádala jsem písemně o dopočítání, ředitel odpověděl, že požadavky požadují za vypořádané. Ústně mi sdělil, že je to promlčené. Mám nějakou šanci domoci se spravedlnosti? Jak se počítá praxe u rodičovské, když jsem celkem nad šest let byla doma 1 rok, 140 dní, ale při mateřské jsem na částečný úvazek rok pracovala? Někdy v půlce mateřské, ne na konci.

Odpověď:

Dobrý den, zápočet praxe pro zařazení do platového stupně příslušné platové třídy upravuje § 123 odst. 4 zákoníku práce a § 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Obecně platí, že do platového stupně zařadí zaměstnavatel zaměstnance podle doby předchozího výkonu práce a tzv. náhradní doby vztahující se k péči o dítě a k výkonu vojenské služby. V souhrnném rozsahu nejvýše 6 let započte zaměstnavatel zaměstnankyni doby vztahující se k péči o dítě. Tato maximální míra zápočtu je stanovena bez ohledu na to, o kolik dětí zaměstnankyně pečovala. Podle mého názoru, pokud jste 1 rok při mateřské pracovala, měla by být tato praxe započítána. Prokázání předchozí praxe je věcí zaměstnance. Posouzení, zda se jednalo o praxi v oboru požadované práce nebo i jinou praxi, a rozhodnutí o míře zápočtu jiné praxe je v pravomoci zaměstnavatele. více

plantaznik | 4.1.2017 16:15:48 

Dobrý den,
pracuji v kanceláři, kde je schválený počet pracovníků 3, jedna z kolegyň však odešla, jsem zde tedy nyní pouze 2 a agendu třetího zaměstnance jsme si rozdělili. Náleží nám dvěma odměna za práci za zaměstnance, který zde oproti tabulkám chybí?
Děkuji.

Odpověď:

Dobrý den,
zaměstnavatel je povinen při určení množství požadované práce a pracovního tempa vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech. Množství požadované práce a pracovní tempo je možné určit také normou spotřeby práce. Zaměstnavatel zároveň musí dodržovat ustanovení zákoníku práce týkající se přidělování práce přesčas a zásadu rovného odměňování. Zákoník práce však nestanoví že by Vám zaměstnavatel musel rozdělit odměnu, kterou nevyplácí zaměstnanci, kterého podle tabulek nezaměstnává.

Eva Fialová

janaja65 | 11.12.2016 20:11:00 

Dobrý den, po návratu z rodičovské dovolené jsem nastoupila na 0,4 úvazek na své původní místo kde jsem byla dřív na 1,0. Pobírala jsem plat a navíc odměny stanovené v samostatné smlouvě jako na "dohodu". Po návratu pobírám pouze svůj plat a tyto odměny už ne. Už na ně nemám nárok když jsem na zkrácený úvazek? Ostatní je pobírají. Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Dobrý den, záleží na konkrétních okolnostech. Poskytování odměn umožňuje § 134 zákoníku práce. Odměnu lze poskytovat zaměstnanci za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu. Odměna je nenárokovou složkou platu. Rozhodnutí o poskytnuté odměny je tedy svěřeno do pravomoci zaměstnavatele. Cílová odměna k platu (§ 134a) může být poskytnuta za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu. Oproti odměně podle § 134 má však zaměstnanec při splnění stanovených podmínek na cílovou odměnu právo. Tuto odměnu lze poskytnout pouze zaměstnanci, který se na splnění určeného úkolu bezprostředně nebo významně podílí, a to ve všech jeho fázích. Výši odměny je zaměstnavatel povinen oznámit před započetím plnění úkolu. Obecně platí, že zaměstnavatel musí zajistit splnění povinnosti poskytovat všem zaměstnancům za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejný plat. Kateřina Lovitt více

Nathy | 20.10.2016 20:13:13 

Dobrý den.Muzete mi prosím poradit?Vracím se do práce po mateřské dovolené,mam nárok na stejnou výši mzdy nebo mi ji může zaměstnavatel snizit v nové smlouvě i když se vracím na své původní místo?Dekuji

Odpověď:

Dobrý den,
pokud máte výši mzdy uvedenu v pracovní smlouvě, nemůže ji zaměstnavatel ani po návratu z rodičovské dovolené jednostranně změnit. Pokud máte mzdu stanovenou mzdovým výměrem, zaměstnavatel ji jednostranně změnit může. Musí však zachovávat zásadu rovného zacházení, včetně rovného odměňování za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Jestliže by se snížení mzdy došlo pouze z důvodu Vaší předchozí rodičovské dovolené, dopustil by se zaměstnavatel diskriminace na základě pohlaví.

Eva Fialová

Marie | 12.7.2016 12:03:14 

Z důvodu šikany a snížení pololetních odměn jsem dala dvouměsíční výpověď. V této době se všem měnil mzdový výměr. Mě byl snížen o tisíc korun. Nepodepsala jsem jej. Na důvod jsem se neptala, protože lze řící, že neodvádím práci v plné kvalitě. Pracuji v social. službách. Je tento nepodepsaný výměr platný. Děkuji za odpověď a přeji pěkný den. Marie

Odpověď:

Dobrý den,
pokud se Vaše mzda určuje mzdovým výměrem, pak Váš souhlas s novým mzdovým výměrem nebyl nutný. Jedná se totiž o jednostranný právní úkon zaměstnavatele, kterým určuje mzdu. Tento úkon nevyžaduje, aby jej odsouhlasil i zaměstnanec, tomu se pouze doručuje na vědomí.

Kateřina Lovitt

pavla | 3.7.2016 22:01:12 

Dobrý den chtěla bych se zeptat, jak se započítává rodičovská dovolená do let praxe.Mám tři děti, pracuji ve zdravotnictví a letos mám odpracováno 20 let.Započítává se do praxe i třetí rodičovská dovolená?Děkuji

Odpověď:

Dobrý den,
pokud máte na mysli, zda se rodičovská dovolená započítává do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na důchod, pak ano (i třetí), jde o tzv. náhradní dobu pojištění.

Kateřina Lovitt

faka | 16.5.2016 14:58:16 

Dobrý den,
Před rokem jsem vypomáhal jako obsluha na svatební hostině.
Byla mě slíbena odměna, ale doposud mě zaplacena nebyla.
Nemáme nic písemně sepsáno.
Rozhodl jsem se podat žalobu u soudu, ale netuším jakou bych mohl mít vůbec šanci.
Měli mě zaplatit 10.000, ale můžou tvrdit, že jen 2.000 nebo že mě již zaplatili.
Jak bych měl argumentovat? Jaká je promlčecí doba?
Děkuji za odpověď

Odpověď:

Dobrý den,
musíte sám zvážit svou situaci, důležité je, zda budete moci podpořit svá tvrzení dostatečnými důkazy.
Pokud se rozhodnete dluh soudně vymáhat, je nutné nejméně 7 dnů před podáním žaloby vyzvat ještě dlužníka k zaplacení dluhu – jedná se o tzv. předžalobní výzvu. V žalobě byste pak měl tvrdit, že Vám určitá osoba dluží, na základě čeho, jaká je výše dluhu a vše doložit důkazy. Nezapomeňte, že za návrh na zahájení řízení budete muset zaplatit soudní poplatek – ve Vašem případě 1.000 Kč. Promlčecí doba je tříletá a počíná běžet dnem splatnosti dluhu.

Kateřina Lovitt

Marcela | 26.2.2016 15:09:03 

Dobrý den,
prosila bych Vás o poradu v dané situaci. Jsem zaměstnanec agentury, která vykonává práce pro hotel. Práce, kterou požaduje hotel je fyzicky náročná, v noci a i v plném vypětí všech sil nelze v kvalitě, kterou požadují, stihnout za hodiny, které nám agentura platí. Trávíme proto v práci denně téměř o dvě hodiny déle. Lze platit zaměstnance hodinovou mzdou a přitom přitom jsou zaúkolovávi množstvím práce, které nelze v těchto hodinách splnit? Děkuji Marcela

Odpověď:

Dobrý den,
práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen výjimečně, jde-li o vážné provozní důvody. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad výše uvedený rozsah pouze na základě dohody se zaměstnancem. Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna. Zaměstnavatel tedy může nařídit výkon práce přesčas ve stanoveném limitu. Za takto vykonanou práci pak máte nárok na mzdu a příplatek za práci přesčas, pokud jste si však nesjednala mzdu již s přihlédnutím k práci přesčas.

Kateřina Lovitt

růže | 16.2.2016 10:35:51 

Dobrý den potřebuji se zeptat mam prac.smlouvu od 2 listopadu2015 na dobu neurčitou a sjednanou na ted již 9900 což je min.mzda jde mi o to v lednu jsem pracovala půl půl měsíce a pak jsem šla na neschopenku kterou jsem ukončila 12.2.2016 chci se zeptat jestli mam nárok za leden na celou min.mzdu což je tech 9000 hrubého děkuji za odpověd

Odpověď:

Dobrý den,
v případě pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci prvních 14 dní neschopnosti, s výjimkou prvních 3 dnů neschopnosti, 60 % průměrné mzdy nebo platu. Po uplynutí této doby má zaměstnanec právo na nemocenskou stanovenou jako 60 % vyměřovacího základu. Váš příjem bude v době pracovní neschopnosti činit 60 % z 9.900 Kč.

Eva Fialová

JANA | 8.2.2016 19:26:49 

OD 1.1.2016 má mzda nedosahuje výše zaručené mzdy. stanovená měsíční mzda mzdovým výměrem je 12.700 Kč, zaručená by měla být 13300 Kč. čerpala jsem v lednu 2016 dovolenou v počtu 16 dnů, do zaručené mzdy jsem dostala pouze doplatek ve výši 143 Kč, údajně pouze za 4 opracované dny a svátek. Za 16 dnů dovolené jsem doplatek nedostala s odůvodněním, že zákoník práce neurčuje doplatek do zaručené mzdy ale pouze do minimální mzdy. Průměrná hodinová mzda na dovolenou byla nižší než je hodinový průměr zaručené mzdy, z důvodu loňské nižší mzdy. Zaměstnání vzniklo 1.12.2015, odpracováno 23 dnů. Postupoval zaměstnavatel správně, anebo mi musí doplatit do výše 13.300 Kč celou výplatu? Obdržela jsem celkem jen 12002 Kč hrubého. Průměr na dovolenou je prý bohužel nízký, protože se měsíční částka dělila fondem pracovní doby za 23 dnů. Protože rozdíl na výplatě je vyšší než tisíc korun, prosím o odpověď, jaké jsou moje nároky.

Odpověď:

Dobrý den,

podle § 112 odst. 3 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout doplatek v případě, že jejich hrubá mzda po odečtení mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, noční práci, ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli nedosáhne příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy. Ve Vašem případě, však bohužel došlo v lednu k situaci, kdy od 1. ledna byla zvýšena minimální mzda a zaručená mzda, průměrný výdělek pro určení výše náhrady mzdy za dobu čerpání dovolené se však zjišťuje za 4. čtvrtletí předchozího roku. Právní úprava umožňuje zvýšit průměrný výdělek na úroveň minimální mzdy. Změna výše zaručené mzdy se však v průměrném výdělku nezohledňuje. Podle mého názoru postupoval Váš zaměstnavatel správně.

Kateřina Lovitt

Lukáš Vidlář | 6.10.2015 22:55:37 

Dobrý den pane/í
Stručný dotaz chtel bych pomoc v zaměstaní už pracuji 5 let v jedné firmě, a posledných 2 roky nas nuti dělat presčasy. a v roku 2015 od března nám přibyla druhá zakazka, stím že pracejeme od března 2015 až do dnesního dne denně 10 až 12 hodin. a nebyly nám proplaceny přesčasy. A je to už neunosný. Stím ze nám slíbili proplaceni přesčasů na konci roku. Slmlouvu máme dle zakonu podle pragrafu (ust.§ 93 -§ 114 zakoniku prace. Tak prosím první kroky jak je uplatnit presčasy tak aby mám je zyplatily. děkuji moc s pozdravem Vidlář lukáš

Odpověď:

Dobrý den, práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen výjimečně, jde-li o vážné provozní důvody, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami a za stanovených podmínek i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad výše uvedený rozsah pouze na základě dohody se zaměstnancem. Celkový rozsah práce přesčas však nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. více

Dáša | 31.8.2015 11:12:52 

dobrý den, manžel byl služebně a zahraničí a nedostal dle zákona dostatečnou zálohu do výše předpokládaných výdajů + diety. Zaměstnavateli předložil vyúčtování podle kterého mu má být doplacena celá výše diety a proplacen jeden doklad, který platil z vlastních prostředků. Zaměstnavatel mu odmítá peníze vyplatit. Prosím o radu jak se můžeme bránit.

Odpověď:

Dobrý den,
pokud zaměstnavatel odmítá Vašemu manželovi proplatit cestovné, na které má Váš manžel nárok, mže se Váš manžel se svým nárokem obrátit na soud.

Eva Fialová

Ohnivák | 22.7.2015 20:33:38 

Studentka pracuje na dohodu (brigáda), odpracovala v červnu 5 směn z čehož jedna byla sobota (25. ;26.; 27.; 29.; 30.). Při výplatě jí nebyl vyplacen příplatek za odpolední, příplatek za S a N, ani příplatek za přesčasovou směnu. Může se tak zaměstnavatel chovat přestože zaměstnancům přísluší stejná odměna za stejnou práci?
Děkuji za odpověď

Odpověď:

Dobrý den,
výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování se sjednávají v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti. Odměna za odpracované směny stejně jako rozsah práce by měly být uvedeny v dohodě. Pokud máte v dohodě sjednán příplatek za sobotu a neděli, máte nárok na jeho vyplacení.

Eva Fialová

Markéta S. | 22.7.2015 15:32:18 

Dobrý den. Zaměstnavatel mě nutí, abych docházela do zaměstnání i ve svých volných dnech za účelem porad a pracovních schůzek. Měsíčně to vychází na 12-15 hodin. Zaměstnavatel mi je nechce proplácet jako přesčas a pokud na ně docházet nebudu, nebude mi přidělena měsíční prémie, kterou mám pouze ústně dohodnutou za odvedenou práci v rámci samotné pracovní doby. Mohu se nějakým způsobem bránit?
Děkuji.

Odpověď:

Dobrý den, práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad výše uvedený rozsah pouze na základě dohody se zaměstnancem. Celkový rozsah práce přesčas však nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Na tato práva písemně zaměstnavatele upozorněte. Eva Fialová více

Petr | 14.5.2015 20:49:21 

Dobrý den,
lze při mateřské dovolené (pobírání PPM) pracovat pro zaměstnavatele, u kterého jsem pracoval před nástupem na PPM a ze kterého je placená PPM jako OSVČ i se stejnou náplní práce (stejný druh práce?)

Odpověď:

Dobrý den,
nárok na PPM byste v tomto případě měl. Je ovšem mít na paměti § 3 zákoníku práce, podle něhož může být závislá práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu. Za porušení tohoto ustanovení hrozí zaměstnavateli pokuta až 1 milion Kč.

Eva Fialová

Maximalex | 12.4.2015 16:46:16 

Bývalý zaměstnavatel mi již 6 měsíců dluží poslední výplatu s odměnou za vykonanou práci. Po urgencích mailových, mi slibuje jejich úhradu např.následující týden, ale nic se neděje a probíhá to tak neustále dokola celý čas. Nevyplacená částka cca 22.000,-, kterou mi má uhradit, mi schází v rozpočtu a stále žijeme z ruky do pusy. Nevím, co dělat a jak z něj finance vymoci. Pokud to jde, prosím o radu. Naposledy mi volal osobně před měsícem a slibem uhradit celou částku následující týden. Opět s výsledkem =0. Děkuji za Vaši případnou radu a pomoc.

Odpověď:

Dobrý den,
pokud Vám bývalý zaměstnavatel dluží mzdu, budete muset podat žalobu k soudu. Po zaměstnavateli můžete požadovat i úroky z prodlení z dlužné mzdy podle dne její splatnosti.

Eva Fialová

Magdalena | 10.4.2015 09:31:40 

Od roku 2003 jsem zarazena jako vedouci vedecky pracovnik (VVP). Opakovane zarazeni po atestaci v roku 2006 -VVP. Opakovane stejne zarazeni po atestaci v roku 2011. Ale v roku 2014, atestace driv ne po 5 letech, a zaver: Vzhledem ke zmene mzdoveho predpisu nemuze byt ve VVP nikdo ve tride 5. Vzhledem ke kvalitnim vysledkum bude “Doktorka “ zarazena do tretiho stupne v ramci V5. A ja se ptam nemela jsem mit vyssi plat davno? Chtela bych vedet jak jsou zarazeni (3) muzi - stejna kvalifikace –vzdelani (Dr), rok nar. jako ja pracujici u nas!!! Nejsem horsi v srovnani s nimi, urcite ne!!!Dekuji..PS. Ted pred odchodem do duchodu mi snizi kvalifikac. stupen ??? (duchod za 5 let).

Odpověď:

Dobrý den,
bohužel Vám Váš dotaz nemohu zodpovědět, neboť neobsahuje takové informace, abych mohla Vaši situaci posoudit. Pokud budete mít zájem, obraťte se na mě telefonicky, a to v úterý od 9:00 do 11:00 a v pátek od 16:30 do 18:30 na telefonní číslo 224 913 350 nebo 774 913 350.

Eva Fialová

Hana | 23.3.2015 07:09:30 

dobrý den,
chtěla bych se optat,jak je to se zákonem za stejnou práci stejný plat,nedávno jsem se ozvěděla ,že spolupracovnice má vyšší plat než já,ale děláme stejnou práci, mám nárok na vyrovnání platu?jak o to požádat.

Děkuji

Odpověď:

Dobrý den,
zásada stejné odměny za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty je v zákoníku práce obsažena. Zaměstnavatele na to při žádosti o zvýšení mzdy upozorněte.

Eva Fialová

Jura_K | 22.3.2015 19:34:15 

Dobry den,
manzelka pracuje na 0.4 uvazku (mame 3 deti - 9, 7 a 4 roky). Vzhledem k tomu ze z rodinneho rozpoctu musime doplacet manzelciono socialni a zdravotni pojisteni, jedna se o vyzivivanou osobu (radek 65a z DPFO)?
Dekuji!

Odpověď:

Dobrý den, slevu na manžela ve výši 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. více

Sophie | 27.2.2015 12:53:44 

Dobrý den, mám dotaz ohledně upravení výše hrubé mzdy s ohledem na vyšší daňové odvody u zaměstnanců, kteří mají děti. Konkrétně se jedná o to, zda zaměstnavatel může zaměstnanci s dětmi dát nižší mzdu, než zaměstnanci bez dětí tak, aby v důsledku měli oba dva stejnou čistou mzdu.
Předem děkuji za zodpovězení

Odpověď:

Dobrý den,
zaměstnavatel musí zachovávat zásadu rovného zacházení za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Pokud Vám zaměstnavatel vyplácí nižší mzdu z toho důvodu, že máte děti, jedná se o diskriminaci na základě pohlaví.

Eva Fialová

« | 1 | 2 | 3 | 4 | .. | 15 | »