Zodpovězené dotazy

Zobrazit dotazy podle typu:	V průběhu prac. poměru Přístup k zaměstnání, vzdělání, bydlení, službám č... Spojená s mateřskou/rodičovskou Spojená s odměnou za práci Sexuální obtěžování

Lucie | 22.11.2025 08:27:51 

Dobrý den,
žiji dlouhodobě v Praze, mám zde faktický pobyt i domácnost a zde budu také rodit. Můj partner pracuje v České republice. Já jsem zaměstnaná na Slovensku, takže mateřskou budu čerpat ze Slovenska.

Ráda bych se informovala, jak postupovat, pokud chci po skončení slovenské mateřské čerpat rodičovský příspěvek v České republice. Chápu, že podle evropských koordinačních pravidel se nárok odvíjí od státu skutečného pobytu, kterým je v mém případě ČR. Prosím o potvrzení, zda mám tedy nárok žádat o rodičovský příspěvek v ČR, a zda je k tomu potřeba nějaký zvláštní postup či dokumenty.

Odpověď:

Dobrý den,
nárok na rodičovský příspěvek je v souladu se zákonem o státní sociální podpoře podmíněn řádnou celodenní péčí o dítě o nejmladší dítě v rodině. Pro žadatele o dávku na ÚP je potom rozhodující místo skutečného pobytu oprávněné osoby, kdy zde musí být skutečné místo pobytu v rámci ČR.
S pozdravem,

Anna Řídká za Gender Studies, o.p.s.

R.V. | 30.10.2025 15:27:23 

Dobrý den,
pracuji v soukromé firmě a byla jsem v práci svědkem obtěžování, bohužel vedení i HR je k obdobným situacím benevolentní. Je možnost obrátit se někam "výš"?

Odpověď:

Zdravím, neřešené obtěžování na pracovišti má přesah i do roviny BOZP. Zaměstnavatel je totiž povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Mezi jmenovaná rizika patří i rizika psychosociální (šikana, obtěžování). Jedním z alternativních řešení by tedy bylo nahlásit tento problém firemnímu technikovi BOZP (tzv. bezpečákovi) k prošetření a případné následné konzultaci se zaměstnavatelem. Pokud máte důvodné podezření, že dochází na pracovišti k obtěžování, zaměstnavatel se může dopouštět správního deliktu na úseku rovného zacházení ve smyslu ust. § 24 zákona o inspekci práce. K takovému závěru by na základě svého šetření mohl dojít Inspektorát práce, který lze v této souvislosti vyzvat ke kontrole. více

Katarina | 21.10.2025 11:29:46 

Dobrý den, je pravda, že jako ukrajinka nemam v česku moznost pobirat mateřský příspěvek?

Odpověď:

Dobrý den,

pro přiznání nároku na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) je podle zákona o nemocenském pojištění rozhodující účast žadatelky na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (v případě OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby). Do této doby lze započítat i období účasti na nemocenském pojištění na Ukrajině (a samozřejmě v jiných členských státech EU).
Ukrajinská národnost tedy nevylučuje Váš nárok na PPM.

S pozdravem,

Anna Řídká za Gender Studies, o.p.s.

Daniela | 21.10.2025 11:16:16 

Dobrý den, chtěla bych se z rodičovské vracet postupně do práce, zaměstnavatel mi ale odmítl poskytnout snížený úvazek vzhledem k aktuálnímu zatížení firmy, ačkoliv mi dříve slovně odsouhlasil, že nebude problém vracet se pouze na částečný úvazek. mohu se nějak bránit? Díky, Daniela

Odpověď:

Dobrý den,

ust. § 241odst. 2 zákoníku práce jasně stanoví, že zaměstnavatel je povinen vyhovět písemné žádosti zaměstnankyně pečující o dítě mladší 15 let o kratší pracovní dobu, ledaže by mu v tom bránily vážné provozní důvody. Tento Váš požadavek nemusíte nijak zdůvodňovat. Vážnými provozními důvody se myslí situace, kdy není možné zajistit zastupitelnost. Obecně tvrzená "urgentnost" práce ani "zatížení firmy" by zřejmě u soudu neobstálo. Na Vaši žádost musí zaměstnavatel písemně odpovědět a svou odpověď náležitě zdůvodnit. Pakliže byste v případě zamítavé odpovědi zaměstnavatele trvala na svém požadavku, bylo by potřeba jej žalovat určovací žalobou.

S pozdravem,

Anna Řídká za Gender Studies, o.p.s.

Karin | 9.10.2025 14:47:54 

Dobrý den, zaměstnavatel na pravidelných schůzkách ohledně zpětné vazby neustále zjišťuje, zda plánuji rodinu. Mám povinnost tuto informaci jakkoli dopředu sdělovat? Díky.

Odpověď:

Dobrý den, takovéto počínání ze strany zaměstnavatele je zcela v rozporu se zákonem. Podle ust. § 316 odst. 4 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem. Dále pak zákoník práce konkretizuje, že zaměstnavatel nesmí vyžadovat informace zejména o těhotenství zaměstnankyně. Z toho také vyplývá, že informace o Vašem záměru plánovat či neplánovat rodinu povinna sdělovat nejste. Navíc sexuální orientace, včetně těhotenského stavu je chráněnou charakteristikou vůči které by měl být zaměstnavatel zvlášť opatrný vzhledem k tomu, že by se zde mohl vystavovat potenciálnímu nerovnému zacházení. To by pak mohlo být postižitelné nejenom v rámci občanskoprávního řízení, ale též jako delikt podle zákona o inspekci práce. S pozdravem, Anna Řídká za Gender Studies, o.p.s.

Čert | 20.8.2025 13:44:19 

Lze na požadavky čl. 11 ZP PP 181/2006 konkrétně jinou úpravu vlasů u mužů a žen v uniformě PČR nahlížet jako na nezákonnou diskriminaci?
Loni mi byl vydán nadřízeným písemný rozkaz, abych si ostříhal vlasy (tehdy to ZP PP nadřízeným neumožňoval - letos byl takto změněn).
Jedná se nebo se nejedná o diskriminaci?
Muži v uniformě nemohou ani své vlasy prodávat či darovat dle o.z. nehledě, že na ženy na stejných pozicích se úprava vlasů nevztahuje pouze na základě rozdílnosti pohlaví.
Děkuji

Odpověď:

Dobrý den, Vámi zmiňovaný služební předpis mohl stanovit rozdílné požadavky na úpravu vlasů pro muže a ženy, což je na první pohled rozdílné zacházení na základě pohlaví. Takové rozdílné zacházení může být legální, pokud je odůvodněno legitimním cílem, například bezpečností či reprezentací, a je přiměřené. Pokud byla povinnost upravit vlasy ukládána jen mužům bez obdobné povinnosti pro ženy (např. povinnost dlouhé vlasy sepnout), mohlo by jít o nepřiměřené zacházení a diskriminaci. Definitivní odpověď by v tomto ohledu mohl poskytnou pouze soud. Doporučuji tuto problematiku uvést v pozornost odborové organizace působící na pracovišti (příp. podnikového výboru či jiného reprezentativního rozhodovacího orgánu odborových organizací PČR), neboť odborová organizace se zaměstnavatelem povinně projednává interní akty týkající se pracovních podmínek zaměstnanců a také dává písemný souhlas při vydávání či změně pracovního řádu. S pozdravem, více

Nasťa | 28.7.2025 10:22:21 

Dobry den,
s partnerem nejsme sezdaní, ale čekáme dítě. Z praktických důvodů bych chtěla, aby dítě mělo mé příjmení. Je případně možné po sňatku (a přijmutí manželova přijmení) dítěti změnit přijmení na manželovo? Děkuji!

Odpověď:

Dobrý den,

pokud dítěti dáte Vaše příjmení a právní otec (partner) dobrovolně souhlasí (o jménu/příjmení dítěte společně rozhodujete oba jako rodiče), můžete si příjmení zapsat prostřednictvím rodičovského prohlášení do rodného listu již při narození. Pokud otec bezdůvodně nesouhlasí s tím, aby dítě prozatím neslo příjmení po Vás, pak by zde vznikl důvod k podání návrhu na určení příjmení nezl. dítěte u soudu.
Jestliže se poté vezmete a Vy si změníte příjmení na manželovo, zákon umožňuje změnu i u dítěte – ale pouze za podmínky, že s tím oba rodiče opět souhlasí. V případě souhlasu se Vaše žádost o změnu zadministruje u místně příslušného matričního úřadu (ten matriční úřad, v jehož správním obvodu má nezletilé dítě trvalý pobyt).

S pozdravem,

Anna Řídká za Gender Studies, o.p.s.

Antonín | 20.12.2024 17:35:21 

Dobrý den, mám alergii na psy a šéf neustále vodí svého psa do kanceláře. Na moje opakované vyjádření, že mi přítomnost psa způsobuje zdravotní problémy, nebere ohled. Jak byste mi doporučili se bránit? Děkuji.

Odpověď:

Dobrý den,
předem je nutno uvést, že zaměstnavatel je v každém případě povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Pokud Vám tedy zdravotnické zařízení diagnostikovalo alergii na zvířecí srst (tzv. “na psa”) a máte o tomto k dispozici výpis ze zdravotní dokumentace, zaměstnavatel by měl reagovat adekvátně a učinit taková opatření v organizaci práce, abyste se psem nepřišel v práci do kontaktu. V opačném případě by se zaměstnavatel dopouštěl přestupku na úseku BOZP ve smyslu zákona o inspekci práce. Pokud by se jednalo o strach ze psa, který nebyl diagnostikován, zkonzultujte s technikem BOZP, zda v tomto směru nehrozí vznik rizik při výkonu práce.
S pozdravem,

Anna Řídká za Gender Studies, o.p.s.

Tereza | 20.12.2024 17:20:43 

Dobrý den, jaká potvrzení po mně zaměstnavatel má právo požadovat, pokud pečuji o závislou osobu a tím pádem nemůžu vyjíždět na služební cesty? Děkuji.

Odpověď:

Dobrý den,
zaměstnankyně, která sama dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, ve stupni III nebo stupni IV může pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště odmítnout. Dlouhodobou osobní péči o osobu závislou v uvedených stupních budete prokazovat doklady vydanými příslušnými orgány působícími v oblasti sociálních služeb podle zákona o sociálních službách, např. rozhodnutím o stupni závislosti nebo potvrzením plátce příspěvku na péči obsahující stupeň závislosti osoby závislé na péči. Zákoník práce způsob dokazování přímo nestanoví, tudíž typy výše jmenovaných dokumentů by měly zcela dostačovat.
S pozdravem,

Anna Řídká za Gender Studies, o.p.s.

Ariel | 20.12.2024 17:13:17 

Dobrý den, mám nárok na podporu v nezaměstnanosti, když můj pracovní poměr skončil ve zkušební době? Děkuji.

Odpověď:

Dobrý den,
pro rozhodování o Vašem potenciálním nároku na podporu v nezaměstnanosti bude rozhodující ustanovení § 39 zákona o zaměstnanosti. Konkrétně bude záležet na tom, zda jste v posledních dvou letech před zařazením do evidence získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Pakliže tuto podmínku nesplňujete, lze do doby 12 měsíců započítat také náhradní doba zaměstnání, jakou je např. osobní péče o dítě do 4 let věku. Pouze na základě toho, že Váš pracovní poměr skončil ve zkušební době nelze vyloučit Váš možný nárok na podporu v nezaměstnanosti.
S pozdravem,

Anna Řídká za Gender Studies, o.p.s.

Eliška G. | 17.12.2024 11:49:06 

Dobrý den, pracuji na vedoucí pozici na VŠ. Chápu správně, že mezi moje povinnosti jako vedoucí patří třeba zařadit zaměstnankyni/zaměstnance po RD na práci dle pracovní smlouvy. Jak si mám toto vysvětlit? Jde o stejnou práci, kterou měla předtím? Nebo jaké mám pole působnosti?

Odpověď:

Dobrý den,
v této otázce je pole působnosti zaměstnavatele vytýčeno dvěma ze tří nezbytných náležitostí pracovní smlouvy, která se zaměstnankyní/zaměstnancem byla uzavřena - tj. druhem práce a sjednaným místem výkonu práce. Zaměstnance, u něhož odpadla překážka rodičovské dovolené, lze zařadit k výkonu všech činností, které lze podřadit pod sjednaný druh práce, a to na všech místech (pracovištích) spadajících do sjednaného místa výkonu práce.
S pozdravem,

Anna Řídká za Gender Studies, o.p.s.

Martin | 17.12.2024 11:28:57 

Dobrý den, jak je to s otcovskou dovolenou v ČR? Kdy ji můžu čerpat a do jaké výše? Máme něco jako sdílené rodičovské oběma rodiči, o kterém jsem četl, že je třeba Norsku nebo Německu? Děkuji za odpověď

Odpověď:

Dobrý den,
v ČR má otec nárok na otcovskou dovolenou, která trvá 14 kalendářních dnů a je čerpána v prvních šesti týdnech po porodu. Otec má nárok na otcovskou dovolenou, pokud je účasten nemocenského pojištění. Otcovská se počítá jako 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu (tzn. Na základě průměrného příjmu v posledních 12 měsících před nástupem na otcovskou dovolenou). Nad rozsah otcovské u vás na podnikové úrovni též může platit benefit volno pro pečující otce s planou náhradou mzdy/platu ve výši 100 % průměrného výdělku. Co se týká “sdílené rodičovské” v ČR je možné, aby oba dva rodiče u svých zaměstnavatelů čerpali rodičovskou dovolenou současně. Rodičovský příspěvek lze přerušovaně čerpat mezi oběma rodiči , např. ve čtvrt či půlročních intervalech (min. však až po jednom měsíci).
S pozdravem,

Anna Řídká za Gender Studies, o.p.s.

Lada | 8.12.2024 14:47:23 

Dobrý den, mám jedno dítě školního věku (8 let) a na její první velké prázdniny příští rok bych s ní ráda strávila co nejdelší dobu. Podle toho jak jsem si plánovala své aktivity na příští rok také tuším, že začátkem letních prázdnin budu mít podstatnou část své dovolené vyčerpanou. Lze si v tomhle případě zažádat v práci na 14 dní o neplacené volno z důvodu péče o děti?

Odpověď:

Dobrý den, z platných právních předpisů nevyplývá nárok na neplacené volno po dobu letních prázdnin za účelem péče o dítě, avšak je možné, aby takové nárokové volno poskytl zaměstnavatel jako benefit zaměstnancům vnitřním předpisem nebo ve spolupráci s odbory v kolektivní smlouvě. Mimo neplaceného volna pak můžete jít cestou podání žádosti o výkon práce z domova podle § 241a zákoníku práce nebo domluvy se zaměstnavatelem ohledně toho, že si budete za blíže stanovených podmínek brát dítě s sebou do práce (zde můžete apelovat na § 241 odst. Zákoníku práce, podle kterého je zaměstnavatel povinen přihlížet při zařazování do směn též k potřebám zaměstnankyně nebo zaměstnance pečujícího o dítě.) S pozdravem,

Anna Řídká za Gender Studies, o.p.s.

Marie | 1.12.2024 15:49:47 

Dobrý den, zaměstnankyně u nás a moje kolegyně, která má necelých pět let do důchodu má v pracovní náplni jednu agendu, fakticky vykonává 3 agendy a přesto se nyní vedení městského úřadu rozhodlo, že je nadbytečná. Její práci chtějí předat jiným zaměstnancům a jí nabídli úvazek 60 procent nebo odchod. Chtěla bych se zeptat, zda se lze nějak proti tomuto postupu bránit, příp. jakou cestou?
Díky!!

Odpověď:

Dobrý den, k tomu, aby byl zaměstnanec pro puštěn pro nadbytečnost, je třeba, aby zaměstnavatel písemně provedl organizační změnu, v jejímž důsledku se zaměstnanec stal nadbytečným. Ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce stanoví, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z důvodu, že se zaměstnanec stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. O jaký se konkrétně jedná důvod, by mělo být uvedeno ve zmíněné organizační změně zaměstnavatele. Nabídku zaměstnavatele může zaměstnankyně přijmou nebo odmítnout. více

peťula | 15.11.2024 15:09:18 

Dobrý den, mám dotaz. Může mě zaměstnavatel vyhodit ve zkušební době, když zjistí, že jsem těhotná? a jak to mám případně řešit? slyšela jsem, že bych mohla teoreticky nastoupit na nemocenskou... díky

Odpověď:

Dobrý den, zrušení pracovního poměru ve zkušební době se řídí ust. § 66 zákoníku práce, podle nějž musí být takové rozvázání prac. poměru učiněno písemně s tím, že je možné, aby zaměstnavatel důvod neuváděl. Není však možné, aby s Vámi rozvázal zaměstnavatel pracovní poměr z důvodu těhotenství. To by byla nepřípustná diskriminace. Pokud se tedy domníváte, že toto byl skutečný důvod pro zrušení Vašeho prac. poměru, můžete se bránit v občanském soudním řízení prostřednictvím žaloby na neplatnost zrušení pracovního poměru, ve které byste též nárokovala, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby Vám zaměstnavatel poskytnul přiměřené zadostiučinění. Důkazní břemeno by v tomto případě leželo na zaměstnavateli. To znamená, že on by musel prokázat, že naopak k diskriminaci nedošlo. Pokud by tedy ke zrušení mělo dojít, písemně oznamte zaměstnavateli, že trváte na pokračování zaměstnání. více

Shegy | 29.10.2024 15:30:52 

Dobrý den,
Pracuji na home office, od zaměstnavatele jsem obdržela počítač a sluchátka potřebné k práci. Ukládá zákon (případně pod jakým paragrafem), že v případě práce z domu mi musí zaplatit nějakou částku navíc za vlastní spotřebu elektřiny, internetu atd? Ptám se, jelikož mi několik lidí tvrdí, že zákon to ukládá, ale v práci nic takového nemáme.
Děkuji

Odpověď:

Dobrý den, pokud pracujete v soukromém sektoru a se zaměstnavatelem jste úspěšně sjednala dohodu o výkonu práce na dálku, nárok na paušální náhradu nákladů či na skutečně vynaložené náklady Vám přísluší, jestliže jste si toto právo (§ 190a zákoníku práce) výslovně nevyloučili v písemné dohodě se zaměstnavatelem. Dle vyhlášky č. 397/2023 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2024, paušální částka náhrady nákladů při práci na dálku je stanovena na 4,50 Kč. S pozdravem,

Anna Řídká za Gender Studies, o.p.s.

Shegy | 22.10.2024 17:59:15 

Dobrý den,
pracuji ve firmě, máme sjednanou úkolovou mzdu - volám lidem a domlouvám schůzky. za každou domluvenou a uskutečněnou schůzku máme plat (1 schůzka 200 kč) - počet schůzek krát 200 kč = moje výplata v hrubém... A můj dotaz zní, pokud pracuji přesčas (ať už dobrovolně, nebo máme nařízený přesčas) náleží mi nějaký plat za práci přesčas i kdybych v rámci přesčasu nedomluvila žádnou schůzku? A prosím také o zaslání konkrétního paragrafu o který se mohu opřít v případě, že mám nárok na zaplacení přesčasů.

Děkuji

Odpověď:

Dobrý den,
zaměstnavatel je v každém případě povinen Vám stanovit pracovní dobu a též vést evidenci odpracované doby (§ 96 zákoníku práce). Pakliže nad rámec stanovené pracovní doby vykonáte pro zaměstnavatele práci přesčas, pak je Vám zaměstnavatel povinen poskytnout příplatek za práci přesčas podle ustanovení § 114 zákoníku práce, pakliže jste se se zaměstnavatelem nedomluvili na poskytnutí náhradního volna. Tato ustanovení se použijí u zaměstnanců, kteří jsou odměňováni jak časovou, tak úkolovou mzdou.

S pozdravem,

Anna Řídká za Gender Studies, o.p.s.

Hella | 30.9.2024 15:35:16 

Mám 5 leté dítě a ráda bych si se zaměstnavatelem po roce docházení do kanceláře vyjednala práci z domova. Někde jsem četla, že pokud se starám o dítě mladší 9 let, má mi zaměstnavatel vyhovět.
Je to tak?

Díky!

Odpověď:

Dobrý den, je to tak, že uzavření dohody o výkon práce na dálku je věc domluvy, kde má poslední slovo zaměstnavatel. Ustanovení § 241a zákoníku práce zaměstnankyni pouze zaručuje, že případné zamítnutí žádosti zaměstnavatelem musí být vyhotoveno písemně. Dalo by se tedy říct, že tato právní úprava home office za účelem slaďování pracovního a osobního života odpovídá přísloví "vlk se nažral a koza zůstala celá". Pečujícím zaměstnankyním není v tomto ohledu poskytována zvláštní ochrana a vztahuje se ně obecná pracovněprávní úprava platná pro všechny zaměstnance. - tj. práce z domova je věc domluvy. I kdybyste tedy soudně namítala, že odůvodnění pro zamítnutí práce z domova nebylo legitimní a soud Vám v tom dal za pravdu, nevyústilo by to v nařízení soudu, aby Vám zaměstnavatel vyhověl a umožnil HO. To znamená, že důsledkem neodůvodnění není neplatnost zamítnutí. Jiná věc by byla, kdyby zaměstnavatel použil přímo diskriminační důvod. S pozdravem, více

Linda | 25.9.2024 09:04:17 

Dobrý den..můžete mi poradit?Pracuji jako ošetřovatelka a měla jsem pracovni uraz(záda)byla jsem doma 4měsíce,poté nástup na dovolenou od 16.9.24 nástup do prace..bohužel nejde to,zada boli jako "čert",žadne úlevy v práci.Mohu jit opět na nemocenskou?BUDE SE NA MĚ JEŠTĚ STAHOVAT NEMOCENSKA JAKO PRACOVNI ÚRAZ S e 100% plněním?Děkuji

Odpověď:

Dobrý den,

Vaše příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení posuzuje nárok a stanovuje výši nemocenského stejným způsobem, ať jde o úraz pracovní nebo nepracovní. Při posuzování Vašeho nároku bude OSSZ přihlížet k záznamu o úrazu i k vyjádření ošetřujícího lékaře. 100 % náhradou máte zřejmě na mysli náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, která se uplatňuje přímo vůči zaměstnavateli. Podle zákoníku práce platí, že stane-li se v pozdější době zaměstnanec opět práce neschopným z důvodu téhož pracovního úrazu (tzv. další škoda), náleží mu náhrada i při této pracovní neschopnosti.

S pozdravem,

Gender Studies, o.p.s.

Jajina | 8.4.2024 18:50:54 

Dobrý den, jsem dlouholetou statutární zástupkyní základní školy , dnes jsem ředitelce školy dala rezignaci na funkci. Ředitelka mi odpověděla, že buď budu zástupkyní nebo mám dát výpověď i přes to, že pro školní rok 2024/2025 budou 3 pracovní místa v mé aprobaci volná. Může ředitelka takto postupovat? ráda bych byla jen řadovou učitelkou. děkuji za odpověď

Odpověď:

Dobrý den, v souladu s § 73a odst. 1 zákoníku práce se může zaměstnanec vzdát své vedoucí pracovní pozice (ať už založené samostatnou pracovní smlouvou nebo tzv. vnitřním jmenováním v rámci dřívější pracovní smlouvy na nevedoucí prac. pozici) pouze písemně její doručením zaměstnavateli. Pokud jste tak učinila, Váš výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem následujícím po doručení písemného vyjádření ohledně vzdání se tohoto místa, nebyl-li ve vzdání se pracovního místa uveden den pozdější. Vzdáním se vedoucího pracovního místa Však Váš pracovní poměr u zaměstnavatele nekončí, naopak máte právo na to, aby Vás zaměstnavatel převedl na jinou práci odpovídající Vašemu zdravotnímu stavu a Vaší kvalifikaci. V žádném případě tedy není na místě, abyste Vy sama dávala výpověď. Pokud Vám zaměstnavatel nechce Vašemu přání vyhovět ani Vás nemůže převést na jinak kvalifikovanou pozici, může s Vámi zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr pro nadbytečnost (§ 52 písm. c) ZP). více

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 89 | »