Zodpovězené dotazy
| Zobrazit dotazy podle typu: |
|
výpověď z důvodu péče o dítě u samoživitelky
Jsem samoživitelka s 9 letou dcerou a pracuji ve školství,mám smlouvu na dobu určitou do 31.8., našla jsem si jinou práci ve školství,kde podepisuji pracovní smlouvu v květnu na nový školní rok.Ředitel původní školy mi však dává k podpisu novou pracovní smlouvu od 1.9.do 31.8.,pokud ji nepodepíši,dostanu výpověď nebo k ní budu donucena se sankcemi v zápočtovém listě.Ráda bych ukončila pracovní poměr tak,abych
nebyla nucena nastoupit na přípravný týden koncem srpna do stávající školy,ale už do nové,kde už tento přípravný týden musím bezpodmínečně nastoupit!Lze také podat výpověď dohodou z důvodu péče o dítě s okamžitou platností,když jsem samoživitelka?A musím si vzít na dítě ošetřovák?Abych nemusela kvůli tomu přípravnému týdnu na ÚP?A jak postupovat,když mi nebude vydán zápočťák nebo bude s nějakými sankcemi.A zda mi bude proplacena dovolená?Ještě bych chtěla dodat, že sloužím celodenní služby od 7h do 17h zejména v době prázdnin - jarních,velikonočních,a 14 dní letních,což vůbec v popisu práce nemám,navíc mi přidali i sklízení ze stolů a talířů po dětech a nemám tudíž ani možnost se v klidu najíst. více
Odpověď:
Dobrý den,
nejste povinna uzavřít se zaměstnavatel pracovní smlouvu na příští rok, to je zcela na Vašem rozhodnutí. Zaměstnavatel Vám může dát výpověď pouze z důvodů přesně vymezených v zákoně, v žádném případě Vám nemůže dát výpověď z důvodu, že s ním odmítnete podepsat další pracovní smlouvu. Pokud by Vám nicméně z tohoto důvodu začal dělat problémy, které popisujete, je možné podat stížnost na inspektorát práce, a případně se také neprodleně obrátit na nevládní organizaci poskytující právní poradenství, která Vám pomůže situaci řešit.
více
Potřebuji poradit. Zaměstnavatel mi neplatil několik let víkendové příplatky. Když sem se ozval, tek mi je doplati3 roky zpětně. Dál že mi je nezaplatí, že ten víkendovej zákon ještě neexistoval. Proto potřebuji poradit. OD JAKÉHO ROKU PLATÍ TENTO ZÁKON. Předem děkuji.
Odpověď:
Dobrý den,
na příplatek za práci v den pracovního volna máte nárok. Váš zaměstnavatel Vám je může vyplatit za celou dobu Vaší práce, ale vy můžete vymáhat u soudu na zaměstnavateli příplatky pouze za dobu tří let. Starší nároky jsou již bohužel promlčené. Současný zákoník práce je účinný od 1.1.2007. Příplatky za práci ve dnech pracovního volna obsahoval i již zrušený zákoník práce z roku 1965.
S pozdravem,
Eva Fialová
Eva Fialová
Jsem na rodičovské dovolené a když synovi bylo 6 měsíců,chtěla sem se vrátit na své místo v nemocnici-oddělení na zkrácený úvazek-pracuji jako zdravotní sestra.Bylo mi řečeno,že se můžu vrátit pouze na dohodu 80 hodin měsíčně.Ale mé kolegyně v jiných nemocnicích úvazek bez problémů dostaly.
Odpověď:
Dobrý den,
neuvádíte žádné podrobnosti, proč zaměstnavatel odmítl Vašemu návrhu na kratší pracovní úvazek vyhovět. Obecně platí, že dle § 241 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti zaměstnankyně nebo zaměstnance pečujících o dítě mladší než 15 let, žádá-li o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Podmínkou je, že vyhovění žádosti nebrání vážné provozní důvody. Zaměstnavatel je povinen tyto důvody přesně specifikovat, nestačí pouze sdělit, že nevyhovuje z vážných provozních důvodů.
Zaměstnavatel by Vám tedy měl po skončení mateřské dovolené umožnit nástup zpět do zaměstnání v souladu s Vaší pracovní smlouvou a umožnit Vám kratší pracovní dobu. Navíc pokud máte pracovní smlouvu na celý úvazek jako zdravotní sestra, nemůžete stejnou práci pro zaměstnavatele vykonávat na základě dohody.
více
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na pracovní neschopnost ve dvouměsíční výpovědní lhůtě, ve které právě jsem. Výpověď jsem podal já sám ke dni 29.2.2012. Pokud bych nyní šel marodit, prodlužuje se výpovědní lhůta o dobu, kterou budu práce neschopen?
Předem děkuji za Vaši odpověď.
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že jste podal výpověď Vy sám, výpovědní doba by se v případě neschopenky a čerpání nemocenské neprodlužovala, ale skončila by uplynutím dvouměsíční lhůty, tedy k poslednímu dubnu. Zákoník práce v § 53 stanoví, že se v případě čerpání nemocenské výpovědní doba prodlužuje, avšak to se týká pouze situace, kdy je výpověď dána zaměstnavatelem zaměstnanci.
S pozdravem
Martina Štěpánková
Martina Štěpánková
Dobrý den chtěl jsem se zeptat,čekám rodinu a v práci nám nařizujou přesčasi hlava nehlava,v §241/3 je že pokavaď se starám o dítě do jednoho roku tak mě nemůžou nařídit práci přesčas.Nejsme manželé ale dítě bude mít moje příjmení.Předem moc děkuji za odpověď
Odpověď:
Dobrý den,
dle § 241 odst. 3 zák. práce nesmí zaměstnavatel zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, nařídit práci přesčas. Zákoník práce nestanoví, že by se tato právní úprava vztahovala pouze na zaměstnance, které pečují o dítě převážně samy. Naopak, v době do jednoho roku věku dítětě bude zaměstnankyně na mateřské, reps. rodičovské dovolené. Zákaz nařizování práce přesčas se týká i zaměstnanců - otců, kteří se společně s matkou dítěte podílí na péči o dítě mlasší než jeden rok. Manželství s matkou dítěte není rozhodující.
S pozdravem,
Eva Fialová
Eva Fialová
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, po kolika dnech v práci musí být nějaká pauza a kolik hodin by měla trvat minimálně. Děkuji
Odpověď:
Dobrý den,
zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin. Jestliže to umožňuje provoz zaměstnavatele, stanoví se nepřetržitý odpočinek v týdnu všem zaměstnancům na stejný den a tak, aby do něho spadala neděle.
V nepřetržitých provozech, v zemědělství a u technologických procesů, které nemohou být přerušeny, může zaměstnavatel rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanců starších 18 let pouze tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu bude činit nejméně 24 hodin, s tím, že zaměstnancům bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin.
S pozdravem,
Eva Fialová
Eva Fialová
Jako otec po rozvodu mám stanoven styk s dětmi, je pro mne obtížné se domlouvat se zaměstnavatelem (pracuji ve službách, hotel, 7 dní v týdnu provoz), ale zvládli jsme to nastavit podle původních pravidel styku a zaměst. dodržuje. Bývalá žena nyní žádá o úpravu styku soud a vyžaduje změny ve dnech a hodinách styku a dokonce konkrétní, jí určené dny, v kalend. roce, kdy si děti mám brát, např. 27.-28.12., 1.7.-14.7. (podle osobního života matky a dětí), já vyžaduji původní režim, může zaměstnavatel podpořit můj návrh na režim styku (a jak?), který by více zohledňoval režim mojí práce a plánování zaměstnavatele? V případě návrhu matky mohu také o své zaměstnání přijít (Bechyňsko, vysoká nezaměstnanost, výživné) či budou vznikat situace, kdy nebudu moci dodržet styk s dětmi. Vzniklá situace mě nutí přemýšlet zda práce nebo děti a to mě frustruje, o možnost stýkat se s dětmi jsem musel 4 roky bojovat, nefungovalo to dobře, zaměstnavatel mi vícekrát vyhověl v obtížné situaci, nemohu to po něm chtít jako standard. Cítím se diskriminovaný a usiluji o sladění rodinného a pracovního života. více
Odpověď:
Dobrý den,
zástupkyně Vašeho zaměstnavatele již kontaktovala linku právní pomoci Gender Studies. Váš zaměstnavatel Vás může podpořit v řízení o v pouici svědka. Upozorněte soud na skutečnost, že v případě změny styku s dětmi byste byl postaven před volbu udržení si zaměstnání versus styk s dětmi. Zaměstnání potřebujete, abyste mimo jiné mohl platit výživné. Faktické omezení styku s dětmi by nebylo v jejich zájmu. Porušovalo by Mezinárodní úmluvu o právech dítěte, podle které mají podle čl. 9 odst. 1 právo nebýt oddělen od rodičů.
S pozdravem,
Eva Fialová
Eva Fialová
Dobrý den,zaměstnavatel mi rozdělil mzdu na 2 složky (původně jedna pevná)a to na zaručenou část mzdy a osobní ohodnocení v případě 100% plnění povinností.Prosím tedy o informaci z jaké částky se vypočítává mzda za dovolenou,nemoc,státní svátky,popřípadě odstupné. Odůvodnil nám tuto změnu tím, že je to z hlediska odvodu daní pro ně výhodnější.Což se mi nezdá.Děkuji za odpověd.
Odpověď:
Dobrý den,
náhrada mzdy nebo platu se v těchto případech vypočítává z průměrného výdělku. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím je podle zákoníku práce předchozí kalendářní čtvrtletí. Do hrubého výdělku se započítávají všechny složky platu, resp. mzdy.
S pozdravem,
Eva Fialová
Eva Fialová
Dobrý den chtěla jsem se zeptat, jestli mám nárok na paragraf, když jdu jako svědek vlastní sestře a nebo si na to musím vzít dovolenou? Děkuji za odpověď.
Odpověď:
Nárok na pracovní volno upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Podle tohoto nařízení mají nárok na pracovní volno na svatbu pouze ženich a nevěsta a jejich rodiče. Vy jako sestra si budete muset vzít dovolenou, i když jdete za svědkyni.
Martina Štěpánková
Dobrý den,jdu se synem do psychologické poradny mám nárok na propustku .Děkuji
Odpověď:
Dobrý den,
Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Jde-li o doprovod, dítě máte nárok na náhradu mzdy nebo platu.
S pozdravem,
Eva Fialová
Eva Fialová
dobrý den rozešly jsme se spartnerkou a čekame malinkou ,začala mi vyhrožovat že mě neudá jako otce ,ale sveho noveho partnera .Mohu se nejak bránit ?
Odpověď:
Postup upravuje zákn č. 94/1962 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpiů.
Pokud by matka otce vůbec neuvedla, mohl byste podat návrh soudu, aby určil Vaše otcovství.
Pokud by matka jako otce uvedla současného partnera, muselo by nejprve dojít k popření jeho otcovtsví.
Martina Štěpánková
Dobrý den,mám dotaz ohledně dcery.Dostala výpověď v rámci zkušební lhůty.Poté co podepsala výpověď se u ní,ale bohužel zhoršili zdravotní problémy které měla už před zaměstnáním,a je je možné doložit u lékařů,takže se nedá uvažovat o nějaké schvalnosti vůči zaměstnavateli.Zajímá mě proto,může jít dcera marodit jak jí navrhuje lékař?Vstahuje se na ní vůbec nějaká ochraná lhůta?Děkuji Jaglařová M.
Odpověď:
Pokud došlo ke skončení pracovního poměru ve zkušební době, nejedná se o výpověď, ale o zrušení pracovního poměru ve zkušební době, kdy zaměstnavatel nemusí uvádět žádné důvody, proč chce pracovní poměr ukončit.
Ochranná lhůta činí 7 dní od skončení zaměstnání. Pokud pracovní poměr trval kratší dobu, činí ochranná lhůta tolik dnů, kolik trval pracovní poměr.
Pokud tedy dcera onemocněla v ochranné lhůtě, bude jí vyplácena nemocenská.
Martina Štěpánková
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat... Dělám ve firmě, kde nikdo nemá moc peněz, vzhledem k oboru. Jsem tam přes rok a zaměstnavatel dává výplatu podle toho, jak je tam kdo dlouho a ne podle toho, kdo kolik a jak kvalitní práce provádí. Což mi příjde nefér, ale tohle ošetřené zřejmě právně nijak není že?.. Doposud jsem měla ve své smlouvě na mzdovém výměru napsáno: základní mzda 9800 a pohyblivá složka mzdy 1900. Měla jsem mít 10 000,- čistého, ale každý měsíc byla výplata o něco rozdílná. Nyní jsem chtěla, aby mi 2500,- čistého přidali. Slíbili mi 1000,- čistého. A na novém mzdovém výměru mám napsáno: základní mzda 10400 a pohyblivá část mzdy "max. do výše 5200,-".Chtěla jsem se zeptat jak na tom vlastně jsem. A co to znamená, když napíše "max. do výše". Může to tak vůbec být? Je to dost neurčité a jsem z toho zmatená... Děkuji moc předem za reakci na můj dotaz a přeji hezký den.
Odpověď:
Mzda může být stanovena ve smlouvě, která je dvoustranný právní úkon mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a měnit ji lze jen se souhlasem obou stran. Druhou možností je stanovení mzdy tzv. platovým výměrem, který představuje jednostranný úkon zaměstnavatele, zaměstnavatel může v takovém případě výši mzdy měnit i bez souhlasu zaměstnance.
Nicméně způsob odměňování by měl být transparentní a rozhodně máte právo vědět jaká je výše Vaší mzdy a jak je stanovena, např. jaké jsou pevné složky mzdy a jaké jsou pohyblivé apod.
Podle § 110 odst. 1 je zaměstnavatel za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty poskytnout všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejnou mzdu, plat nebo odměnu z dohody. Měla byste tedy mít stejnou mzdu jako zaměstnanci, kteří konají stejnou práci u Vašeho zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel stejnou mzdu zaměstnancům konajícím stejnou práci nevyplácí, měl by takovéto rozdíly odůvodnit.
Martina Štěpánková více
Nastoupila jsem do pracovního poměru dne 1.10.2011. Za měsíce říjen, listopad a v prosinci do Vánoc jsem odpracovala 57 dnů. Mezi svátky mi zaměstnavatel určil čerpání 4 dnů dovolené. Považuje se doba čerpání dovolené za odpracovaný den pro účely určení práva na dovolenou? (použili §214 ZP nebo §212 ZP ? nebo se čerpání dovolené považuje za výkon práce a vzniká mi nárok na dovolenou za 61 dnů?
Odpověď:
Dobrý den,
podmínky nároku na dovoelnou se posuzují v každém kalendářním roce zvlášť. Pokud jste v tomto kalendářním roce ještě neodpracovala 60 dnů, bude Vám příslušet poměrná část dovolené podle § 214 zák. práce, který stanoví, že že zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, přísluší dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.
Eva Fialová
Dobrý den, prosím o radu: Byl jsem zaměstnán u firmy téměř čtyři roky - smlouvu jsem měl na dobu neurčitou. Koncem minulého roku mě a dalším dvěma kolegům vedoucí oznámil, že z důvodu finančních problémů firmy nás majitel (britský občan) musí propustit. Souhlasil jsem s tím, že skončím, ale požádal jsem o odstupné. Vedoucí se mi přímo vysmál, že majitel mi žádné odstupné nedá a jestli budu dělat problémy, že si už najde způsob jak se mě zbavit a přímo do očí mi řekl, že nebude problém mě obvinit, že jsem něco zanedbal, poškodil, nebo dokonce ukradl. Protože i moji dva kolegové nátlaku podlehli, tak jsem nakonec také dohodu o ukončení pracovního poměru dle § 49, odst. 1 ZP bez uvedení důvodu (ačkoliv jsem o uvedení důvodu žádal) podepsal. Prosím o informaci jestli ještě existuje možnost vyplacení odstupného vymáhat. Děkuji.
Odpověď:
Pokud již došlo k podpisu dohody, kde není uveden žádný důvod, budete velmi těžko prokazovat, že důvodem ukončení pracovního poměru byly organizační důvody na straně zaměstnavatele, a že Vám tudíž náleží odstupné. Nicméně podmínkou pro vznik nároku na odstupné je důvod ukončení pracovního poměru podle zákoníku práce a není nezbytně nutné, aby tento důvod byl uveden v dohodě o ukončení pracovního poměru. Můžete se zkusit písemně obrátit na zaměstnavatele s tím, že žádáte, aby Vám v souladu se zákoníkem práce vyplatil odstupné, jinak, že se svého nároku budete domáhat soudní cestou a podáte stížnost na inspektorát práce.
Pokud Vám zaměstnavatel odmítne odstupné vyplatit, což se dá bohužel očekávat, nezbyde Vám jiná možnost než odstupné vymáhat soudní cestou. Bohužel ukončení pracovního poměru dohodou je pro zaměstnance nevýhodné i pokud jde o podporu v nezaměstnanosti, která je v takovém případě nižší.
Martina Štěpánková více
Dobrý den, prosím o radu nastoupila jsem od 6.1.2012 do práce, při pohovoru mi bylo řečeno, že se nejedná o práci na živnost ,ale na pracovní smlouvu, ted jsem dostala mandantní smlouvu místo prac.smlouvy,kterou jsem nepodepsala jelikož tam bylo špatné jméno.A jak jsem se dočetla tak bych si musela odvádět sama zdr. a soc pojištění a daň. A taky jelikož se jedná o nebankovní sektor,mi bylo napsáno jednou paní že musím mít na tuto činnost od 1,1,2012 živnost, kterou nedostanu jelikož nemám praxi. Po dohodě jsem se již odhlásila z Up kde jsem byla do 5,1,2012, co mám ted dělat můžete mi poradit.
Odpověď:
Situace, kterou popisujete, připomíná tzv. švarcsystém, kdy práce, která by měla být vykonávána v rámci pracovně-právního vztahu, je vykonávána na základě živnostenského oprávnění. Zákoník práce definuje závislou práci jako práci, která je vykonávána ve vztahu „nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně“.
Pokud by tedy práce, kterou byste měla pro zaměstnavatele na základě mandátní smlouvy vykonávat, byla vykonávána Vámi osobně dle pokynů zaměstnavatele, jedná se o závislou práci a zaměstnavatel porušuje zákoník práce.
V současné době Vám nezbývá než se znova obrátit na úřad práce, pokud nemáte možnost si rychle najít práci jinou.
Martina Štěpánková
zaměstnavatel přestěhoval firmu 100 km od mého bydliště.Musím jezdit za prací 200 km deně. Mám právo na hrazení cesty zaměstnavatelem.
Odpověď:
Záleží, jaké místo výkonu práce máte uvedeno v pracovní smlouvě. Pokud jako místo výkonu práce máte v pracovní smlouvě uvedeno původní místo, potom by Vaše cesty do zaměstnání skutečně představovaly služební cestu a měla byste nárok na cestovné a na diety. Na druhou stranu přemístění zaměstnavatele do jiného místa je důvodem pro ukončení pracovního poměru podle § 52 zákoníku práce ze strany zaměstnavatele, v takovém případě by Vám náleželo odstupné.
Martina Štěpánková
Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou o radu, na jakou instituci (osobu) se obrátit v následující věci.
Jde o ženy na rodičovské dovolené, které před plánovaným návratem do zaměstnání dostanou od zaměstnavatele výpověď, event.jsou více méně nuceny přistoupit na dohodu o rozvázání prac.poměru pro nadbytečnost. Pokud se poté budou hlásit na pracovní úřad se žádostí o podporu v nezaměstnanosti, pracovní úřad jim sice vyhoví (samozřejmě po uplynutí doby, po kterou pobírají/nebo mají nárok pobírat odstupné), ale výše odstupného se údajně nevypočítává ze zaměstnání, které předcházelo rodičovské dovolené, ale z nějakého podílu národního důchodu (nejsem si jista přesnou fomulací, nicméně dle informace pracovního úřadu se jedná konkrétně o cca 3,5tis/měs.). Tato skutečnost mi připadá značně diskriminující, protože se na tuto skupiniu žen pohlíží podobně jako na dlouhodobě nezaměstnané. Pokud by se totiž vypočítavala event.výše podpory v nezaměstnanosti z platu předcházejícímu rodičovskou dovolenou, měly by ženy nárok získat podporu až do výše 11.400,-Kč.
více
Odpověď:
Situace, kterou popisujete, je bohužel velmi častá. Vyplývá to i z dotazů zasílaných do právní poradny. Ženy vracející se do zaměstnání po rodičovské dovolené končí v zaměstnání a zůstanou doma s minimální podporou a vzhledem k tomu, že pečují o malé dítě či děti velmi obtížně hledají nové pracovní uplatnění. Ve velmi složité situaci se pak ocitají matky samoživitelky. V této věci by bylo žádoucí se obrátit na politiky a na Ministerstvo práce a sociálních věcí a upozornit na tento častý problém. Rodič požívá poměrně velkou ochranu podle zákoníku práce po dobu čerpání mateřské a rodičovské dovolené, avšak jakákoli ochrana proti ukončení pracovního poměru skončí v okamžiku, kdy dítě dosáhne tří let věku a rodič již nemůže rodičovskou dovolenou čerpat.
Martina Štěpánková
Dobrý den,
prosím zda byste mi mohli odpovědět na následující dotaz. Nastupuji od ledna do zaměstnání na dobu určitou. Mám vážně nemocného manžela. kterého musím 2krát měsíčně doprovázet na chemoterapii. Zaměstnavatel mi dnes sdělil, že na doprovod si musím brát neplacené volno. Má na to právo a musím to respektovat? Děkuji za odpověď.
Odpověď:
Doprovod rodinných příslušníků k lékaři upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Podle tohoto nařízení, pokud doprovázíte k lékaři manžela, máte nárok na pracovní volno s náhradou mzdy, pokud byl doprovod nezbytný a léčení nemohlo proběhnout mimo pracovní dobu. Nárok na pracovní volno máte nejvýše na jeden den, nicméně nařízení neomezuje, kolik těchto volných dnů může být v měsíci.
Vzhledem k tomu, že Váš muž prochází náročnou léčbou, je Váš doprovod zcela jistě nezbytný a zaměstnavatel je tudíž povinen Vám dvakrát měsíčně poskytnout volno s náhradou mzdy k doprovodu manžela na léčení.
Nařízení:
8. Doprovod
více
Dobrý den,chtěla bych vás poprosit o radu.Pracuji v Domově důchodců a zaměstnavatel si ted vymyslel,že nám sejme všem zaměstnancům otisky prstů a bude nám kontrolovat docházku,prý musíme souhlasit všichni.Zajímalo by mě,jestli na to má právo z hlediska ochrany osobních údajů?Mě se to zdá být zbytečné v domově důchodců,a také když kolik let to fungovalo bez problémů.A hlavně vchodové dveře jsou stejně přes den stále otevřené,protože se tam pohybují návštěvy.Děkuji za odpověď.Katka
Odpověď:
Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat docházku zaměstnance do zaměstnání, nicméně snímání otisků prstů není zcela jistě pro tyto účely nezbytné. Doporučuji Vám se obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů, který se touto problematikou přímo zabývá a sdělí Vám své odborné stanovisko.
http://www.uoou.cz/uoou.aspx
Martina Štěpánková